Street art a graffiti

Z přání trochu víc poznat a pochopit street art, jeho projevy, místo a roli na ulici, vznikl již druhý článek pro časopis Font. V loňském baboletním čísle 196 jsem se věnovala murálům a letošní jarní číslo 201 jsem věnovala graffiti – části vizuálního projevu ulice, který známe snad všichni – v dobrém i špatném slova smyslu.

Street art, graffiti a murál jsou tři slova popisující nespoutanou nezávislou uměleckou scénu ulice, která se rozhodla působit mimo prostory galerií, a jejíž spojnicí je vizuální komunikace ve veřejném prostoru měst a obcí. I když se graffiti, murál a street art vzájemně prolínají, jelikož z graffiti se může stát street art i mural, je potřeba vědět, že se od sebe tyto tři pojmy liší: 1. motivací a původem – tedy tím, proč byly vytvořeny, 2. stylem, technikou a zpracováním, 3. vztahem s veřejností – způsobem, jak si místo ve veřejném prostoru zajišťují, a jaké je pak i jejich hodnocení a přijetí veřejností.

Graffiti přináší komunikaci poselství, emocionální a umělecko-estetické zážitky lidem na ulici, ale i ploché okupování prostoru vizuálním pokřikem „já jsem“, které špiní pár tahy sprejem práce ostatních.

S graffiti přichází otázka: Jak široké jsou možnosti svobodně tvořit a ničit? 

Kvalitní graffiti představuje svébytné a originální umění, které dokáže změnit atmosféru lokality a přetvořit odpudivá místa ve veselejší prostor, který ožívá díky zručnosti umělců. Metodou obrany proti vandalství a současně i ochranou kvalitního graffiti a street artu, které dovede změnit prostor k lepšímu, se stalo navázání spolupráce s writery, objednávání autorů graffiti na výmalbu vybraných ploch a legální integrování graffiti a street artu do městského prostředí.

Legálně podporované umění ulice se šíří i díky streetartovým festivalům (více Font 196), neboť jejich působením se veřejnosti sděluje, že graffiti nejsou jen vandalstvím, ale naopak mohou města vylepšit.

V zahraničí se metoda poskytování legálních prostor pro graffiti osvědčila a i v Čechách tato místa,tzv. legály, přibývají: např. v Praze, Brně, Zlíně, Havířově, Třebíči, Moravské Třebové, Vsetíně, Českých Budějovicích, Plzni… Dobrý seznam legálů je na blogu firmy Molotow. 

Po roce 2007 narůstá obliba fotoblogů jako možnosti se prezentovat. Dnes tedy najdeme spoustu děl na sociálních sítích. Paralelně stále vycházejí i časopisy, kde jsou prezentována rychle mizející graffiti díla – např. Blackout, Get Up, Bite It!, AGM, Incognito, French kiss a další. 

Graffiti je část vizuálního umění ulice, které si žije svým celkem rychlým tempem. Přemalovává se, vzniká a zaniká. Vrství na zdi barvy, linie, slova, pocity, sdělení o sobě a o světě. 

Když jsem psala článek o graffiti pro časopis Font, a fotila graffiti po Praze, objevila jsem nejzajímavější legály mezi zastávkami Belárie a Orionka, kde se nachází asi nejdelší graffiti stěna v Praze.

V pátek 16. 5. 2025 jsem na Orionce „náhodou“ potkala slavné graffiťáky z Čech a Slovenska. Velmi příjemně se do mě zapsala chill atmosféra v níž tvořili projekt „Ulice pomáhá ulici“ pro organizaci Naděje Praha pomáhající lidem bez domova. Z akce vznikne charitativní kalendář, jehož křest bude v říjnu v Dimenzi Výtoň. Na Orionce maloval s Jiřím 231 i ředitel Naděje Praha Daniel Svoboda, který si tak poprvé street art vyzkoušel. Kalendář naplní svým dílem: Panika71, Dian (Forbidden life), Tron (Michal Škapa) a X-dog (Ondřej Vyhnánek), Vladimir_maen, Crazy Chak, Ondra Michálek (malíř Mio), Lenka Kozlíková (malířka), Jiří 231 (Jiří Šourek), ředitel pražské Naděje (Daniel Svoboda), Dosydoss (Jiří Dosoudil), Karel Zemek (Dimenze Výtoň), Domino (Ondřej Klíma) a Boris Alexander (Brk Mons), který ho i graficky upraví.

Ondra Michálek (malíř Mio)

Domino (Ondřej Klíma)

ředitel Naděje Praha Daniel Svoboda

X-dog (Ondřej Vyhnánek) a Tron (Michal Škapa)

Boris Alexander (Brk Mons)

Panika71

Zajímavé práce jsem pro článek zachytila už na podzim 2024 v Praze na Těšnově i v ulici Železničářů a pak na jaře 2025 pod Barrandovským mostem.

Ne v každé zemi jsou však legální plochy a ne všude je svoboda projevu. A jak řekla pro deník Metro slavná česká writerka Sany: „V některých částech světa může být graffiti jedinou možností, jak se může mladý člověk svobodně vyjádřit.“ Viz i jedna z nejstarších graffiti stěn u nás – Lennonova zeď na Kampě, kterou komunisté opakovaně překrývali…

V článku o graffiti pro časopis Font číslo 201 můžete krátce nahlédnout do graffiti filozofie, slangu, členění, jeho původu a historického vývoje současnosti graffiti v Čechách i ve světě. Je druhým článek o street artu. První se zabýval murály (Font číslo 196), které jsou více propracovanou nástěnnou malbou, kterou potkáte na zdech ulic i vnitřních prostor budov.

A že neznáte časopis Font? Tak vězte, že to je první grafický časopis, který se zabývá oblastí grafiky, reklamy, prepressu a web designu. Objednat si ho můžete na www.font.cz, protože nejlepší je držet ho v rukách, ohmatat si zajímavé tiskové efekty, přivonět k papíru a prolistovat si ho úplně celý.

Pro Font číslo 201 na téma „Kolejová vozidla“ vytvořil obálku pražský grafik Tomáš Brychta, který je součástí seskupení jménem Studio Divize, a který tu se spoluzakladatelkou Sárou Bergmannovou odpovídá na všetečné otázky.

Vzpomínku na starší časy i pohled do dálek budoucích i zahraničních přináší rozhovor s ak. mal. Ondřejem Šmerdou, který patřil do týmu již v 90. letech nejúspěšnějšího grafického studia Leonardo, a který je učitelem i mé dcery na Hollarce. 

A na otázky, jak vypadá letošní nabídka papíru a o co je největší zájem, odpovídají dodavatelé papíru – Igepa CZ, Papyrus, S paper a Fedrigoni. V tomto čísle zjistíte například také: co se stalo v Brně nového, co má rádo studio Růžolící chrochtík a jaké knihy byly oceněny v jubilejním 60. ročníku soutěže Nejkrásnější česká kniha roku 2024.

Ke koupi jsou i starší čísla. Podívejte na www.font.cz.