Magická kniha

K malému, ale krásnému návratu ke knihařství mne zavedl příměstský letní tábor, na který jsem byla přizvána k jeho vedení. Se zkušenou kolegyňkou Markétkou Holou Miškovou jsme sestavily program s názvem „Magická kniha“.

A když jsem vytahovala knihařské nástroje, které jsem dětem chtěla ukázat,  tak mi z mého minimalistického krabicového knihařství vypadl nádherný citát, který jsem dostala vyražený do kůže od mého výborného učitele knižní vazby uměleckého knihaře Bedřicha Zákosteleckého: 

„Čeho se v srdci nevzdáš, to je zachráněno.“
Saint-Exupéry, Citadela

Knihy miluji od dětství. Vždy jsem si něco četla, ale i psala a kreslila do svých miniknížek. Chodila jsem si prohlížet staré knížky schované v truhle na půdě u dědy a babičky. Fascinoval mě nejen obsah knih, ale i jejich vzhled.

Vystudovala jsem knižní kulturu, knihu i vázala, sázela, graficky i typograficky upravovala, ilustrovala a zas psala. Knihy jsem i prodávala v antikvariátu a půjčovala v knihovně.

Kniha mi prostě v srdci dlouhodobě přebývá, a tak jsem se těšila na dny, kdy se jí budu zase věnovat.

Děti celý týden tvořily svou knihu ze zrnka své fantazie jako Bastien v Nekonečném příběhu tvořil z jednoho zbylého zrnka. Poznaly přitom rozmanitá rozmanitá řemesla potřebná pro zrození knihy. Ze starých vyřazených knih a popsaných papírů si vyrobily ruční papír na desky knihy.

Obarvily si papíry dovnitř knihy – schválně se skvrnama, které probouzí fantazii. Osahaly si i malý knihařský lis, kde se papíry vylisovaly. Zkusily si starou knihařskou techniku dekorování papíru – škrobový papír. Proběhlo i setkání s komiksovým ilustrátorem Jiřím Kalinou a spisovatelem lokálních historických knih Janem Psotou. 

Vymyslely svůj komiksový příběh, kreslily, hrály hry a nakonec také svázaly do knihy své celotýdenní tvoření jednoduchou šitou koptskou vazbou a ti menší ještě jednodušší japonskou vazbou. 

Jednu koptskou vazbu dokonce zvládla i malá pětiletá knihvazačka, která mě udivovala svou koncentrovaností, se kterou rychle chápala kam píchnout, co zauzlit, obkroužit a knihu si ušila sama jen s malými radami a drobnou pomocí. 

A co je důležité v dnešní době: Děti celý týden zvládly bez mobilů! Všichni jsme byli do tvoření tak ponořeni, že si na ně nikdo nevzpomněl. Tábor nám všem utekl až moc rychle, což může být i známka toho, že to nebyla nuda.